Indonésie

Indonéský deníček 8 - Kraví a hadí hody

31. října 2013 v 18:01 | Nessie
Ráno jsem se šla projít trochu po okolí, protože brácha byl znova ve škole a musel douklidit svoje věci a dosekat svoje díla. Byla jsem tam asi dost rarita, protože se po mě ohlíželi všichni. Prošla jsem se okolo políček s rýží, která místní zrovna obdělávali; taky jsem zabrousila trošku do rozličných koutů, abych se podívala, jaké se tam vlastně staví domy, a jak se tam žije. No a potom se brácha rozhodl, že nám uvaří steaky s bramborama, takže pozval půlku Sewonu na návštěvu, mě nechal samotnou doma, a jel do tý školy...


Indonéský deníček 7 - V Tembi jako v ráji

30. října 2013 v 19:14 | Nessie
Po těch všech motorkách a hluku, smradu, to byl opravdu výlet do jiného světa. Nádherně udržovaná zahrada japonského stylu s krásnými stavbami uvnitř, cestičkami, s bazénem s průzračně modrou vodou, bylo tam ticho, měli to krásně nasvícený... Prý je to teda spíše místo pro turisty, místní tam chodí jen na vernisáže, ale rozhodně to tam stálo za to. Měli jsme taky tu čest shlédnout přípravu svatby a vernisáž...

Roste!!

12. října 2013 v 11:54 | Nessie
Možná si vzpomenete, že jsem v nedávném článku o Indonésii popisovala cizokrajné ovoce, a taky jsem mluvila o tom, že jsem si přivezla pár semínek snake fruit. Tak koukejte, co z něj vyrostlo! Jen doufám, že přežije zimu a nezmrzne tady v tom mrazáku.

Indonéský deníček 6 - Návrat ztracených duší

30. září 2013 v 23:17 | Nessie
Venku pomalu začíná podzim, tentokrát už asi definitivně, ani babí léto nám ho nejspíš nevrátí, tak je čas zavzpomínat na letní dovolenou a to teplíčko tam. Docela bych si dala, ale asi už jsem zapomněla na to dusno, pálivý jídlo a modlitby ve 4 ráno, ono by mě to rychle zas přešlo... Navíc nemohu odolat povzdychu slečny Lenky, že jsem psaní v nejnapínavějším skončila :)

Indonéský deníček 5 - Nákupní den

8. srpna 2013 v 23:16 | Nessie
Když jsem se vzbudila někdy v poledne (ne, fakt, jak jsem mohla spát tak dlouho, kór když jsem nešla spát tak pozdě?), tak jsem se začala shánět po Nově, protože v Indonésii se fakt bez motorky nedostanete nikam. Ani najíst. Obratem mi přišla smska, něco jako "Sorry, taky musím někdy pracovat, bejby." (byla neděle). Tak jsem jako B plán zavolala Nathanovi, co dělá a jestli by nemoh přijet a vzít mě někam na jídlo. Dorazil docela za chvíli, že taky před nedlouhou dobou vstával, a že by na oběd šel. A že pak musí na nákupy, ale jestli chci, že mě klidně vezme s sebou.

Indonéský deníček 4 - Nathan Movie Star

5. srpna 2013 v 22:23 | Nessie
Ještě nikdy jsem nebyla přítomna natáčení filmu, o to víc mě překvapilo, že jsem se na jedno dostala právě v Indonésii. Zrovna tu točili film jména Sukarno a jako spousta "bule" - bílých, si tu Nathan taky přivydělával pózováním. Byl pěkně na fešáka v zeleným vojenským a šaškoval celý den okolo nějaké motorky. Ani jednou si na ní nesed. Zůstaly jsme tam asi tři hodiny, ale za tu dobu se nepohnul. Jeli asi 10x tu samou scénu, pokaždé z jiného úhlu. Pokaždé trvalo dobře 20 minut, než znovu nachystali scénu, aby pak mohli udělat půlminutový záběr. Asi by mi z toho šiblo. Film teda nebude pro mě.

S tlupou hrozivě vyhlížejících vojáků. A nerozvážně mi půjčili flintu :)

Indonéský deníček 1-3 - doplňkové fotky

5. srpna 2013 v 20:21 | Nessie
Nova je hodná holka a jak slíbila, tak udělala. Poslala mi svoje fotky, které udělala první dny, kdy jsem byla v Jogjakartě. Přidám je do už existujících článků, ale některé dám i sem jako samostatný článek. Jsou to převážně jen fotky se mnou, ona mi poslala hlavně tyhle.

Teď nevím, jestli to v ruce držím jake fruit, nebo je to něco jiného, každopádně jsem to v životě neviděla :) A Nova měla srandu, že nevím, o co jde.

Indonéský deníček 3 - Jedeme na pláž

31. července 2013 v 20:21 | Nessie
Vzhledem k tomu, že jsem se do postele dostala někdy ve čtyři ráno po tom skvělém večírku, a Nova si šla lehnout někdy v devět, tak mě nemilosrdně ve dvanáct vykopala z postele s tím, že se jede na pláž a že přece nebudeme celý den spát. Docela by mě zajímalo, v kolik šli spát ostatní, protože nevypadali, že by se chtěli hnout, když jsme s Nathanem odjížděli. Dobře, že mě vzbudila, přece neprospím celý den (to jsem si užila až o dva týdny později...).

Indonéský deníček 2 - Turistky v Jogjakartě

31. července 2013 v 0:19 | Nessie
Dneska žádné velké vyspávání, rozhodla se Nova, a v 10 mě vytáhla z postele. No ale i tak jsem se konečně pořádně vyspala a byla připravená na den plný nevšedních zážitků, divného jídla a úmorného vedra. I když jak nad tím teď přemýšlím, a v Lyonu máme už 14 dní asi 35°C a v noci 28°, tak tam vlastně takové vedro nebylo... Jen ty pachy a vlhko. Ještě se mi občas stane, že cítím nějaký pach odtama, ale už to ustává...přestávám mít pachoviny (vzor slyšiny). Nicméně vraťme se zpět k tématu, dneska (ve čtvrtek) byla na programu prohlídka nejdůležitějších staveb ve městě. Viděly jsme Vodní palác a královský palác (úplně jsem to nepochopila, ale vysvětlovala mi, že sice Indonésie je republika, ale že v Jogji mají království a také krále), pak jsme ještě viděly sbírku kočárů.

Indonéský deníček 1 - Jak jsem si užila první den

22. července 2013 v 21:00 | Nessie
Můj přílet do Indonésie se trošičku zkomplikoval, i když nakonec to vlastně bylo ještě lepší, než kdyby se to nestalo. Brácha měl menší karamból na motorce a musel zůstat týden na nějakém ostrůvku, kde zrovna byl. Jako myslela jsem, že ho zastřelím, když mi to oznámil v pondělí někdy ve dvě odpoledne a já měla večer odlítat. Nakonec mi poslal jednu místní kamarádku, jmenuje se Nova, aby mě vyzvedla na letišti a postarala se o mě, než se brácha vrátí.


Indonésie - tak vzdálená země, co my vlastně o ní víme?

18. července 2013 v 18:06 | Nessie
Než jsem tam jela, tak jsem o ní taky moc nevěděla. Jen pár kusých informací, co mi předal brácha, protože tam už několik měsíců pobýval na stáži. Trošku jsem se koukla do mapy, ale vlastně jsem to moc neřešila, nechala jsem to na bráchově režii (což už teda příště neudělám, protože organizačními schopnostmi zrovna neoplývá, ale o tom někdy jindy). Dneska jsem chtěla napsat několik obecně poplatných věcí o téhle zemi, a potom začnu s mým indonéským deníčkem.


Indonésie - zážitky z dálky obrazem a pár slovy

29. června 2013 v 19:29 | Nessie
Ráda bych něco napsala, ale třeští mi hlava z toho všeho rámusu, jsem přiotrávená výfukovými plyny z motorek a je mi blbě z toho všeho smaženého jídla :-) Učím se indonésky, už umím říct, že mám či nemám hlad a žízeň, umím si objednat a říct základní věty, jako třeba, že už fakt nemám hlad, či že nerozumím. Vždycky je to hrozně rozesměje. Jo a taky jsem si hned vyžádala, jak se řekne "málo cukru", "bez cukru", "ne pálivý" a "ne smažený". Užitečné pro Evropana. Těším se domů na zeleninu vařenou v páře.


Indonésie - dojmy z cesty

26. června 2013 v 21:32 | Nessie
Kdyby to někdo nevěděl, konečně nadešla moje měsíční dovolená, v praci jsem odevzdala celý projekt a sbalila si 21 kilo haraburdí a vydala se na druhý konec světa za bráškou. Do Indonéské Yogjakarty.

 
 

Reklama